Boeing 747
V polovině 60. let přišla éra velkých letadel, které by překonaly velké vzdálenosti. Boeing 747 byl hlavním faktorem, jenž se zasloužil o rozvoj mezikontinentálního dopravního letectví. Boeing provedl studii extra velkého letadla již v polovině šedesátých let pro účely zakázky od americké armády, kterou však nakonec získal Lockheed se strojem C-5 Galaxy. Na základě této studie pak Boeing vyvinul pro svého prvního zákazníka PanAm letadlo, které bylo více než dvakrát tak větší než 707. K oficiálnímu spuštění programu 747 došlo v červenci 1966. Původní záměr byl vyvinout dvoupodlažní letadlo po celé jeho délce, ovšem kvůli problémům s únikovými cestami se nakonec Boeing rozhodl pro tzv. widebody design (trup se dvěma uličkami) a pouze krátké horní podlaží, jež dává 747 nezaměnitelný vzhled.
Boeing 747-100
První let se uskutečnil v únoru 1969, v lednu 1970 pak vstoupil 747 do běžného provozu u společnosti PanAm (první let se uskutečnil na trase New York - Londýn). Jako motory byly použity nově vyvinuté Pratt & Whitney, později se k nim přidaly i motory od General Electric a Rolls Royce. Základní verze -100 byla později nahrazena verzí -100B. Poslední ze stovkových variant byla -100SR, která má kapacitu až 550 cestujících a je využívána zejména na vnitrostátních japonských linkách. Výroba všech těchto verzí byla ukončena dodávkou stroje s pořadovým číslem 250 v roce 1986.
Boeing 747-200
Verze -200B byla vybavena silnějšími motory a umožňovala delší dolet. Boeing přišel i s nákladní verzí -200F a -200C (mohla nést buď cestující nebo náklad). Existovala i její jiná varianta, neoficiálně nazývaná -200M (mohla nést cestující i náklad najednou). Výroba všech verzí -200 byla ukončena v roce 1991, dodáno bylo 393 strojů.
Boeing 747-SP
Boeing 747SP (Special Performance) byl zajímavý model, se kterým Boeing přišel v polovině 70. let. Jedná se o zkrácenou verzi 747-100 určenou pro extra dlouhé vzdálenosti. Kromě zkrácení délky o 14,35 m a prodloužení ocasu letadla nemá 747SP žádné podstatnější rozdíly oproti -100. První let 747SP se uskutečnil v červenci 1975, do běžného provozu šel o rok později. Zajímavostí je, že 747SP držel dlouho rekord ve vzdálenosti, kterou stroj dokázal urazit bez mezipřistání, když v roce 1976 doletěl s 50 pasažéry na palubě z Paine Field ve státě Washington do Kapského města (JAR) a urazil při tom 16 560 km. Celkově však 747SP nebyl příliš úspěšný, protože do roku 1989 bylo dodáno pouhých 45 strojů.
Boeing 747-300
V březnu 1983 se Swissair stal prvním odběratelem nového letadla 747-300. Původně byla verze -300 zamýšlena jako třímotorové letadlo, jež by konkurovalo DC-10 a L-1011 TriStar. Tento plán byl však nakonec zamítnut pro nevelkou poptávku. V červnu 1980 tak Boeing spustil vývoj letadla s označením 747SUD (Strechted Upper Deck), které bylo brzy změněno na 747EUD (Extended Upper Deck), aby se z něho ve finále stal 747-300. Jeho horní paluba je prodloužena o více než 7 metrů oproti verzi -200, což umožňuje zvýšit kapacitu až o 69 cestujících. V podstatě se tak jedná o jediný podstatný rozdíl mezi těmito verzemi. Dalšími variantami jsou -300M a -300SP (je určena pro vnitrostátní lety japonských aerolinií). Do roku 1990, kdy byla výroba -300 zastavena, bylo dodáno celkem 81 strojů.
Boeing 747-400
Na podzim roku 1985 spustil Boeing vývoj zatím nejnovější a také nejprodávanější verze -400. Z venku připomíná -400 verzi -300, ale jedná se o značně vylepšené letadlo. Vylepšení se dočkala zejména palubní deska, jež je nově vybavena šesti velkými CRT displayi, dále křídla, která mají větší rozpětí díky nově použitým wigletům (plošky na konci křídel), a také motory. Kromě základního modelu -400 Boeing dodává i nákladní verzi -400F a kombinovanou -400M. Nejnovějším modelem je pak -400ER a jeho nákladní verzí je stroj s označením -400ERF.
Boeing 747-8
Pod tímto názvem se skrývají dvě nové verze letounu Boeing 747. Verze pro přepravu cestujících je označena jako 747-8I (Intercontinental). Oproti Boeingu 747-400 bude delší o 3,6 metru, a pojme tak o 34 cestujících více. Kapacita letounu v konfiguraci tří cestovních tříd tak bude 450 sedadel. Boeing 747-8 bude mít dolet 14 815 km, náklady na 1 osobokilometr by měly být v porovnání s předchůdcem až o 8 % nižší a v porovnání s Airbusem A380 podle informací Boeingu až o 22 % nižší.
Druhou verzí je pak nákladní letoun, která je označován jako 747-8F (Freighter). Boeing 747-8F bude o 5,6 metru delší než Boeing 747-400F. Díky tomu pojme na palubu navíc další 4 kontejnery, což řečí statistiky znamená, že přepraví o 16 % více platícího nákladu než jeho předchůdce. Boeing uvádí, že ve srovnání s nákladní verzí A380 nabídne jeho nový letoun o 20 % nižší náklady.
Obě nové verze 747-8 se budou od těch předchozích lišit především novými úspornými motory GE, které jsou vyvíjeny pro dálkové letouny nové generace Boeing 787 Dreamliner. Vylepšené bude také křídlo, které bude nápadné inovovaným typem wingletů. Verze pro cestující pak bude vybavena novým interiérem, který byl poprvé představen v typu Boeing 777.
Boeing informoval, že Cargolux Airlines pevně objednal 10 letadel a na stejný počet strojů si zajistil opci. První letadlo má být lucemburské společnosti dodáno ve třetím čtvrtletí roku 2009. Japonské Nippon Cargo Airlines objednaly 8 letadel a na dalších 6 učinily opci. První letadlo jim má být dodáno v závěru roku 2009.
Celkem má tak Boeing pevné objednávky na novou verzi 747 v celkové hodnotě pěti miliard amerických dolarů. Boeing 747-8 bude využívat stejných technologií jako Boeing 787, aby se znatelně zvýšily možnosti přepravy cestujících a nákladu u letadel typu 747. Boeing 747-8 nabídne nížší spotřebu paliva, vylepšenou ekonomiku provozu a bude ohleduplnější k životnímu prostředí díky nižším emisím a hluku. Nová verze 747 bude moci bez problému využívat stávající infrastrukturu a nebude tedy potřeba žádných nákladných investic do úprav letišť.
O ohlášení výroby nové prodloužené a modernizované verze Boeing 747 odborníci a letečtí experti spekulovali již několik měsíců. S tím, jak se tenčily objednávky na nyní vyráběnou verzi Boeingu 747-400, bylo zřejmé, že Boeing bude muset buď přistoupit k výraznější modernizaci tohoto typu a představit nové verze nebo výrobu letadel 747 ukončit, jako se tomu stalo nedávno u modelů 717 a 757. Ohlášení nových verzí Jumbo Jetu znamená, že Boeing nehodlá v žádném případě vyklidit segment největších dopravních letadel. Zároveň se jedná o poměrně slušný názorový obrat v dosavadních tvrzeních Boeingu, že budoucnost letecké dopravy je v "point-to-point" přepravě, kde význam hubů bude klesat a velká dopravní letadla se budou stávat minulostí.
Boeing předpokládá, že v počáteční fázi zájem o novou verzi projeví především cargo dopravci. S postupem času by se měl ale poměr nákladní a osobní varianty vyrovnat. Po celém světě je celá řada provozovatelů letounů Boeing 747, kteří díky dobrým zkušenostem s tímto typem nové verze 747-8 zajisté uvítají.
Náhledy fotografií ze složky Boeing 747-100