Mezinárodní letiště Princess Juliana
Mezinárodní letiště Princess Juliana (také známé jako Mezinárodní letiště Saint Maarten) se nachází v nizozemské části ostrova Sint Maarten. Na letišti má základnu letecká společnost Windward Islands Airways a funguje jako brána pro menší ostrůvky Leeward, včetně ostrovů Anguilla, Saba, St. Barthélemy a St. Eustatius. Je pojmenováno po nizozemské královně Julianě Wilhelmině, která zde v roce 1944 přistála, tedy rok poté, co bylo letiště otevřeno.
Letiště, nejprve jako vojenské, začalo provoz v roce 1942. Na civilní bylo přestaveno o rok později. V roce 1964 prošlo rekonstrukcí, při níž vznikl nový terminál a kontrolní věž. V letech 1985 a 2001 probíhaly na letišti rozsáhlé úpravy a modernizace zařízení. Podle plánu z roku 1997 byla modernizace rozdělena do tří fází.
1. fáze byl krátkodobý program, při kterém mělo být vylepšeno dosavadní zařízení, a měla vzrůst úroveň služeb na letišti. Tato etapa zahrnovala rozšíření, zesílení a celkovou rekonstrukci vzletové dráhy, zvýšení nosnosti pojezdových drah, výstavbu nových parkovacích ploch pro letadla a přestavbu starého terminálu. Tato fáze byla dokončena v roce 2001.
2. fáze zahrnovala výstavbu radarového zařízení a nové kontrolní věž. Postaven měl být také nový moderní terminál o rozloze 27 000 m2, který by byl schopen pojmout 2,5 milionu pasažérů ročně. V souladu s pravidly ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví) měla u vzletové dráhy vzniknout 150 metrová bezpečnostní oblast včetně 60 metrového prodloužení obou konců ranveje. Nová věž pro řízení letového provozu a radarová stanice zahájily svou činnost 29. března 2004, zatímco nový terminál byl zprovozněn na konci října 2006. Ten má 5 nástupních mostů pro velké letouny, jako jsou např. Boeing 747, Airbus A330/A340 nebo MD-11.
3. fáze je prozatím pozastavena. Zahrnovala rozšíření nového terminálu a výstavbu paralelních pojezdových drah. K hale měly být také přidány další nástupní mosty.
Stará kontrolní věž disponovala pouze dvěma radarovými systémy s dosahem 93 a 460 km. Dispečeři museli mít pod kontrolou 4 000 čtverečních námořních mil vzdušného prostoru. Kromě řízení přibližování a pojíždění museli tito dispečeři řídit přiblížení pro letiště Clayton J. Lloyd International (Anguilla), L'Espérance (francouzská strana ostrova Saint Maarten), Gustaf III (Saint-Barthélemy), F. D. Roosevelt (St. Eustatius), a Juancho E. Yrausquin (Saba).
Při přiblížení k ostrovu se letadla rovnají do osy dráhy 10, která měří pouhých 2 300 metrů. Následně musí udržovat 3° sestupovou rovinu a krátce před dosednutím proletí těsně nad slavnou Maho Beach. Každou neděli je zde velmi rušno, protože přistávají všechny dálkové lety z Evropy. Na počátku nového tisíciletí byly obrázky nízko letících letadel publikovány v nejrůznějších světových časopisech. Vzrušující přiblížení strojů a snadno pořiditelné fotografie vytvořily z letiště jedno z nejoblíbenějších míst pro spottery letadel.
Navzdory krátké dráze a složitějšímu přiblížení nezaznamenalo letiště žádné větší nehody. Až na 2. květen 1970, kdy se Douglas DC-9-33CF společnosti ALM Antillean Airlines po několika neúspěšných přistáních na letišti Princess Juliana zřítil 48 km od St. Croix do moře. Při nehodě přišlo o život 23 lidí, 37 jich bylo zraněno a 40 přežilo.
Hlavní parkovací plocha pro letadla se rozkládá na 72 500 m2, východní část ploch zabírá dalších 5 000 m2. Pro nákladní přepravu je vyčleněna speciální plocha o rozloze 7 000 m2.
Nový čtyřpatrový terminál nabízí prostory o rozloze 27 000 m2 a je plně klimatizovaný. Nachází se v něm 42 check-in přepážek, 8 tranzitních prostor a 11 nástupních bran. Před odletem je možné navštívit i letištní obchody, kterých je zde na 40. Některé z nich jsou jedinečné pouze pro St. Maarten - jsou propagovány pod sloganem "So Much More".
Letišti nabízí také kanceláře a prostory vyhrazené pro soukromé cestovatele, kteří létají svými letouny.
Náhledy fotografií ze složky Princess Juliana
