Letiště Severnoje postrádá moderní vybavení
12. 4. 2010
Záznamy z černých skříněk letounu Tu-154M potvrzují, že posádka byla včas varována před špatným počasím na smolenském letišti. "Výstrahy o nepříznivých meteorologických podmínkách byly předány včas a posádka je dostala," řekl místopředseda ruské vlády Sergej Ivanov na poradě předsednictva vlády."Technický stav obou palubních zařízení je uspokojivý. Umožňuje podrobně rozšifrovat a analyzovat záznamy o všech údajích letu a chodu palubních zařízení," uvedl vicepremiér a dodal, že zatím lze učinit dva závěry: černé skříňky řádně fungovaly a zaznamenaly naprosto všechny údaje až do pádu letadla na zem. Spolehlivě se tak podle něj potvrdilo, že posádka včas obdržela varování o špatném počasí na letišti i doporučení využít záložní letiště."
Smolenské letiště Severnoje nebylo za daného počasí vhodné k přistání. Ruský kosmonaut a pilot Magomed Talbojev, který letiště zná, o něm listu Gazeta Wyborcza řekl: „Byl jsem tam mnohokrát. Je tam ne moc dobrá ranvej dlouhá 1 600 metrů. Podle mezinárodní klasifikace je to letiště druhé kategorie. Za špatných meteorologických podmínek se hodí spíš pro stíhačky než pro těžké dopravní stroje.“
Talbojev zdůraznil, že na letišti chybí především moderní vybavení: „Není tam nejmodernější naváděcí aparatura. Přistávat se tam dá, když je dolní základna oblačnosti výše než v 100 metrech a dohlednost nejméně 1 000 metrů.“ Při plánovaném přistání ale padala mlha a viditelnost byla jen 400 metrů. To neumožňuje zavčas korigovat směr letu. Tupolev při osudném pokusu o přiblížení letěl příliš nízko a asi 50 metrů mimo osu ranveje.
Pavel Plusin, který byl na věži, si v rozhovoru pro ruský server Life.ru stěžoval na jednání posádky. Ta chtěla opakovat pokusy o přistání, i když jí věž říkala, aby letěla na náhradní letiště. Odpověděla, že tentokrát, jestli nepřistane, poletí na náhradní letiště. Dispečer nabízel Moskvu nebo Minsk. To by ale Poláci asi nestihli pietní akt v Katyni.
Při posledním pokusu navíc nedodržovali předepsanou proceduru pro přistání na daném typu letiště: "Zpočátku informovali, pak přestali poskytovat jakékoli informace. Nehlásili ani v jaké jsou výšce.“ To je přitom povinnost posádky. Plusin proto neměl žádné údaje o výšce letu. Podle Plusina navíc nikdo z nich neuměl dobře rusky.
Talbojev navíc zdůraznil, že v Rusku má věž mnohem větší rozhodovací práva než na Západě, kde má hlavní slovo posádka. Chyba ale mohla být na straně politiků, kteří mohli posádku tlačit, aby přistála na letišti Severnoje. Talbojev při té příležitosti uvedl, že Boris Jelcin jednou nutil pilota 250 tun těžkého Iljušina Il-96, aby přistál za zcela nevhodných podmínek.
Možný tlak za strany prezidenta naznačuje i skutečnost, že piloti se pokusili na letišti přistát čtyřikrát, většinou se přistávací manévr po druhém pokusu vzdá a letí se na náhradní letiště.
Kaczyński byl v srpnu 2008 velmi rozčílen, když pilot jeho letadla odmítl přistát v Tbilisi a zamířil do Ázerbajdžánu. Vyhrožoval mu disciplinárním trestem.